Duben 2014

Before I decay

11. dubna 2014 v 22:04 | Anonym |  Vlastní tvorba

Doufám, že se vám tento příběh z nejchorejší části mého mozku bude líbit.

Jednou jedné zdlouhavé noci se mladý Urusayono rozhodl, že se stane guvernérem Berlína, přestože byl mongol věřil, že se jeho sen nikdy nesplní avšak jedné velice velice velice velké zimní kruté sněžící noci objevil ve své botě Ichiga, který zrovna neměl kalhoty. Neměl je proto, že zrovna odešel na toaletu, kterou si spletl Urusayonovou botou. Urusayono byl potěšen. Vždy chtěl najít něco hezkého v papuči.
Tehdy jsem si pomyslel...
Bůh se mnou. Ne. Bůh s ním. Byl už třetí den bez jídla a vodu dostal naposledy před čtyřmi hodinami. Podívala jsme se na jeho zohyzděnou tvář a neubránila se svíravého pocitu v hrudi. Jako by mi někdo drtil srdce ledovou dlaní. Jeho kůže byla špinavá, pokrytá směsí vody, splašků, moči, prachu a krve. Věděla jsem, že do týdne zemře. Pokud ale v jednom patře nade mnou o dvě chodby dál odsouhlasí další mučení, tak jeho mrtvolu budeme pálit již do dvou dnů. Zaťala jsem pěsti. Kdyby řekl, co ví… Kdyby to řekl… Určitě bych pak pro něj mohla zařídit rychlou smrt. A tak má nadvláda nad Eldorádem skončila. Mohl jsem se ale těšit na bratra v polívce. Ichigo bude určitě taky happy.