Betsu no jigen de 4.část

22. září 2012 v 16:36 | Deathares |  Povídky
Po chvíli hledání našel Asami u jedné z chýší, jak si brousí zbraň. ,,Tady jsi poslšy, chtěl jsem se ti omluvit, za to, že jsem nás ráno vystavil nebezpečí. Slibuji, že se to už nestane.'' řekl Yoshiaki.
,,No tak dobře. Ale jestli už sebe ani nikoho jiného nechceš vystavovat nebezpečí, buď tak laskav a pořiď si zbraň. Jsem si jistá, že Enco ti už řekl kde. Až jí budeš mít hotovou, můžu tě naučit pár triků a základních postojů, aby jsi se měl šanci alespoň nějak bránit a nemusel pokaždé jen utíkat'' dořekla Asami s úsměvem. Yoshiaki si vzal její radu k srdci a jen co se rozloučil, vydal se za kovářem Katonem, aby si nechal vyrobit zbraň. Před Katonovou chýši byl zapálený velký oheň a bylo odtamtud slyšet bušení kladiva do kovadliny. Yoshiaki s údivem sledoval, kolik prostředků k nejrůznějším pracem se podařilo zdejším lidem získat. ,,Á, tak jsi konečně tady Yoshiaki. I když Enco tvrdil že přijdeš, po těch hodinách čekání už jsem o tom začínal pochybovat.'' zaburácel Katon.
,,Jo, za to se omlouvám, měl jsem moc práce.'' Bez problému, teď sem pojď, musíš si vybrat zbraň.'' Yoshiaki vešel do Katonovi chýše. Všude byly rozházené zbraně. Na zemi byly rozložené hromady zbraní a výstroje, podle druhu. ,,Takže, co by ti vyhovovalo Yoshiaki? Mám tady Naginaty, Nunčaky, Luky, Yari, Jutte i nějaký Shurikeny myslím, kdyby jsi je chtěl.'' vyjmenovával Katon seznam svých výrobků.
,,A co je tohle?'' zeptal se Yoshiaki a ukázal na dvě osamocené krátké zbraně, s asi 30 centimetrovým ostřím a zdobenou rukojetí.
,,Á, to jsou Džitte, moc jich nevyrábím, protože s nimi málokdo umí zacházet a lidem nepřipadají moc účinné, ale pravda je, že když to s nimi opravdu umíš, můžou být zatraceně nebezpečné. Myslíš, že by jsi to s nimi zvládnul?'' Yoshiaki zbraně zvednul a potěžkal je v rukou. Dobře mu seděly a byly dostatečně lehké. Párkrát s nimi cvičně máchnul. Ano, tyhle jsou ideální. ,,Vezmu si je, pokud ti to nevadí.'' ,,Ne vůbec, jsem rád, že je konečně někdo využije'' dodal s úsměvem Katon. Yoshiaki se na oplátku taky usmál a spolu s novými zbraněmi odešel z chýše, aby našel Asami a mohli začít trénovat.
Když ho Asami uviděla, nemohla jinak, než nevěřícně zírat. ,,Páni, takže to zkusíš s Džitto? To jsi tady první. Tak uvidíme, jak ti to s nimi půjde. Do střehu.'' prohlásila Asami. Oba se hluboce uklonili a potom proti sobě vyrazili. Už ze začátku bylo vydět, že Asami má mnohem víc zkušeností, ale Yoshiaki rozhodně nebyl bez talentu a po počáteční nejistotě už zvládal Asami odolávat a pustili se do cvičného boje. Asami začala sadou rychlých seků z různých stran, ale Yoshiaki je všechny dokázal vykrýt a potom se pustil do útoku. S připravenými zbraněmi se vrhnul na Asami. Jednou Džitte vždy odrážel její údery a druhou se pokoušel najít skuliny v její obraně. Asami lehce předvídala jeho kroky, ale občas ho nechala i zasadit nějaký ten úder, aby to nebyl příliš jednostranný boj. Po chvíli už oba měli řadu modřin a tak skončili boj a vydali se zpátky k chýším. Když se dostali k ohništi, ostatní už seděli kolem a večeřeli. Yoshiaki a Asami si sedli vedle sebe a nabrali si porci jídla. Po tréninku a večeři byli oba pěkně zmožení a tak se vrátili do svých chýší, aby si odpočinuli. Tou dobou ještě netušili, jak budou za ten odpočinek během následujících dní rádi.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ame Ame | Web | 22. září 2012 v 17:44 | Reagovat

Tak k téhle kapitole mám pár výhrad: 1. V první větě tvrdíš, že si Asami brousí zbraň, ale potom zase píšeš, že ani jeden z  nich neměl nabroušené zbraně.
2. Trochu jsem se ztrácela v přímé řeči. Zkus ji dávat každou na jeden řádek, aby to bylo přehlednější.
3. Yoshiaki, který neustále spí ve škole se vyrovná roky trénované Asami, která je zvyklá na boj s Bijuu?? Trochu nelogické.
Ale to je jen proto, že jsem děsný hnidopich, tak mě to zaujalo. No, jinak se těším napokračování. :D

2 deathares deathares | E-mail | Web | 22. září 2012 v 18:20 | Reagovat

tak fajn, to s těma zbraněma jsem už upravil a zbytek mi nepřijde tak vážnej, tak to nechám být

3 Sayuri-hime Sayuri-hime | E-mail | Web | 4. března 2013 v 18:49 | Reagovat

Jak Ame psala připomínky, tak mně vůbec nevadí. Sama píši povídky a někdy se to prostě stane.
Jinak, hrozně se mi líbí tvůj styl psaní. ítra si přečtu další díl :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama