Betsu no jigen de 1.část

18. září 2012 v 17:49 | Deathares |  Povídky
Tohle je moje první povídka, tak doufám, že se vám bude líbit, snažil jsem se jak to jen šlo :D

Bylo pozdní odpoledne. Slunce prozařovalo ulice města Osaky. Šestnáctiletý Yoshiaki Kido šel zrovna domů ze školy, když v tom se před ním rozzářilo jasné žluté světlo a před ním se objevilo něco připomínající roztříštěné zrcadlo, lehce se vznášející ve vzduchu v jakémsi skupenství. Za zrcadlem se dala zahlédnout jakási zalesněná krajina. Yoshiaki byl úplně obyčejný student střední školy Kisiako, měl modré vlasy a oči a každou chvíli ve škole usínal. Pomalu natáhl ruku ke světlu a pokusil se dotknout se jednoho z úlomků, ale jeho ruka jím jenom projela, jako by ani nebyl reálný. Yoshiaki popošel blíž ve snaze lépe podivnou věc prozkoumat, když v tom ucítil, jak ho něco ohromnou silou táhne ke středu té zářící věci.
Snažil se s tím bojovat, ale nešlo to. Během okamžiku projel plnou rychlostí středem zářícího objektu a v tu chvíli se mu zamžilo před očima a upadl do bezvědomí, netušíc, do jakého problému se to zrovna dostal. Právě totiž prošel časoprostorovou trhlinou a o chvíli později se ocitl v neznámé dimenzi, obklopen temnou džunglí. Ve chvíli kdy se ocitl na druhé straně, se trhlina zachvěla a pohltila sama sebe.


Když se Yoshiaki probudil, ležel v houští uprostřed jakési džungle, byl otlučený a začínalo se stmívat. Usoudil, že není v moc dobré situaci. Vzpomínal si na to, jak propadl tou zářící trhlinou a tak usoudil, že se skrz ní musel dostat někam jinam. Jen doufal že zítra najde cestu domů, protože po tmě už nikam chodit nechtěl. Vylezl na malý strom kousek od něj a vcelku pohodlně si sedl a rozhlížel se po okolí. Byl z toho všeho hodně unavený a tak asi po hodině zkoumání místa, na kterém se ocitl usnul a svalil se na větev. Probudilo ho šílené kvičení, které se rozléhalo po celém lese. Rychle se posadil ,setřásl ze sebe rozespalost a snažil se prokouknout okolní tmu. Když se po chvíli konečně rozkoukal, nemohl uvěřit tomu, co viděl. Všude po okolí se hemžily odporné zakrvácené postavy všelijakých tvarů, ale rozhodně ne lidských. Yoshiaki váhal jenom chvíli. Seskočil z větve a dal se na zběsilý úprk džunglí, tím směrem, kde viděl nejméně těch...těch...věcí! Zoufale odhrnoval listí z cesty, každou chvíli zakopával o kořeny a mlátil sebou o okolní kmeny stromů, ale nezastavoval. Po chvíli ucítil v zádech upřený pohled krvelačných očí a cítil, že ta věc, která ho pozoruje se každým okamžikem blíží blíž a blíž k němu. Ještě víc zrychlil a po chvíli zakopl uprostřed skupiny skalisek a jak padal, vyděl jen, jak se k němu hustým porostem prodírají ty zrůdné věci. Věděl, že tohle není sen, že tentokrát může doopravdy umřít pomyslel si a z posledních sil se zvedl z prašné země a pokusil se znovu rozběhnout, jenže už prostě neměl sílu k pohybu. Myslel si, že je s ním konec, když vtom ho popadly silné ruce a tajemná, kupodivu lidská, postava hodila směrem, odkud se přibližovaly ty věci hořící pochodeň. Okolní porost téměř okamžitě vzplanul a on vnímal už jen to, jak s ním tajemná postava běží směrem ke skalám a potom neschopen dělat cokoliv jiného usnul vyčerpáním.

Slyšel hlasy. Spoustu hlasů. Rychle se vrátil zpátky k realitě a otevřel rozespalé oči. Rychle se rozhlédl kolem. Byl v nějaké jeskyni a kolem něj byla poposedaná skupinka asi 20 lidí. Přímo před ním stál jakýsi stařík. ,,Konečně jsi vzhůru'' prohodil stařík, když si všiml Yoshiakiho pohledu. ,,Už jsme se báli, že se vůbec neprobudíš.'' ,,Kdo sakra jste?!?! Kde to jsem?!?!'' s narůstajícím zděšením křičel Yoshiaki. ,,Uklidni se mladíku'' promluvil stařec. ,,Jsme stejní, jako ty, také jsme omylem prošli trhlinou.'' ,,Cože? Jakou trhlinou? O čem to mluvíte?'' ,,Ten zářící průchod, kterým jsi prošel byla trhlina v časoprostoru. Prošel jsi jí a ocitl jsi se v jiné dimenzi. V tomto světe žijí stvoření, se kterými by jsi se na Zemi nikdy nesetkal. A vzhledem k tomu, že jsi se s některými z nich už seznámil, hádám, že chápeš, že nejsou zrovna přátelská.'' Yoshiaki zvednul hlavu a potichu pronesl: ,,Takže, co jsou vlastně ty...věci tam venku zač?'' ,,Jsou to démoni. Nejvyspělejší organismus tohoto světa. Jsem tady uvězněný už skoro 10 let, ale nikdy jsem ty tvory úplně nepochopil. Jsem si ale jistý tím, že jich je mnoho druhů a jsou různě nebezpeční. Nejspíš jsou rozšíření po celé pevnině. To znamená, že naší jedinou šancí na přežití je znovu otevřít trhlinu, protože v tak malém počtu se jim nemůžeme bránit věčně. Ovšem stále nám něco uniká, stále se nám ho nedaří otevřít. Za ty dlouhé roky jsme našli několik indicií, které popisovaly, jak by se dala trhlina otevřít, ale nikdy nebyly kompletní, byly to jen úlomky a tak jsme tu stále uvěznění bez možnosti úniku.'' Yoshiaki jen nevěřícně zíral a přemýšlel o tom, co zrovna slyšel. Stále tomu nemohl uvěřit, ale věděl co viděl. Je to pravda, tím si byl nyní jistý. ,,Takže'' začal Yoshiaki ,,Kolik vás tu vlastně je?'' ,,Je nás jen něco přes dva tucty, ti co jsou zde jsou všichni, víc nás není. Za posledních 10 let už byl zabit skoro tucet lidí. Ti, které zde vidíš jsou opravdu jediní přeživší. Dál v horách jsme postavili malou osadu, protože se tam nevyskytuje tolik Bijuu, tak těm démonickým stvořením říkáme. Mé jméno je Enco. A ty jsi?'' ,,Yoshiaki'' ,,Dobře Yoshiaki, pojď, je čas jít, než nás sem Bijuu vystopují. Ve vesnici budeme alespoň trochu v bezpečí.''

Asi hodinu tiše procházeli pralesem a stále stoupali, když konečně uviděli horské hřebeny. ,,Konečně jsme tady'' zadýchaně pronesl Enco. ,,Pojď, najdeme ti prázdnou chýš, kde si odpočineš, což bys rozhodně měl, protože zítra nás čeká spousta práce'' prohlásil s potutelným úsměvem Enco.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ame Ame | Web | 18. září 2012 v 18:35 | Reagovat

Pěkně napsané, jak už jsem řekla trochu rychlé. A Enco? Deset let? Tys to vážně použil! No nic, každopádně mě zajímá, jak to bude dál a jestli bude v té osadě alespoň jedna holka... Jinak (pochop, má mysl to vidí všude) bych musela dojít k názoru, že se tam odehrává doopravdy hooodně yaoi. :-D Celkově to je pěkné, takže pokračuj! Jde ti to dobře! :D :D  :D

2 deathares deathares | E-mail | Web | 18. září 2012 v 19:07 | Reagovat

ok, dík
P.S.-1.ŽÁDNÝ yaoi
     2.pojď na face :-P

3 Duo Kokoro Duo Kokoro | E-mail | Web | 19. září 2012 v 17:37 | Reagovat

Velice zvláštní. Vytvořit neznámou dimenzi, obyvatele a podobně dá celkově fantazii zabrat, ale věříme, že to zmákneš. Bohužel máme stejně jako Ame děsnou tendenci všude vidět yaoi.. Porucha z povolání, ale nenech si tím zkazit svůj příběh. Těšíme se na další díly už jen z toho důvodu, že takovouto fantasy (jestli to tak smíme nazvat) jsme dlouho nikde nečetli a nám se nikdy nepodařila sepsat...

4 deathares deathares | E-mail | Web | 19. září 2012 v 18:01 | Reagovat

jj, určitě brzo napíšu pokračování dík

5 Sayuri-hime Sayuri-hime | E-mail | Web | 24. února 2013 v 21:33 | Reagovat

|Ta povídka je opravdu skvělá. Má zajímavý děj a je v ní i napětí. :)
PS: Ten první obrázek vypadá jako anomálie z pravěk Útočí :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama